Evropský umořovací fond: řešení pro vládní dluhy

12. 05. 2014 11:50:00
Myšlenka umořovacího fondu se objevila na půdě Evropské unie v návrzích na řešení dluhové krize členských států. Tato myšlenka má úctyhodnou tradici v nejsvobodnějších zemích světa. Umořovací fond však byl vládami některých členských států odmítnut, aby nemohlo být dotčeno právo vlád neomezeně zadlužovat své státy. Přesto umořovací fond zůstává perspektivním řešením obrovského vládního zadlužení ve státech EU a současně šancí ke stabilizaci měnové politiky eurozóny jako celku.

Když v roce 2011 předseda Evropské rady Hermann van Rompuy představil první pracovní verzi své zprávy Směrem ke skutečné měnové a hospodářské unii, objevil se v této zprávě návrh, aby část dluhů států eurozóny přesahující hranici 60 % HDP dotčeného státu byla převedena do společného umořovacího fondu. Tento návrh byl již v počátku zlikvidován vládami některých členských států a do oficiální verze zprávy van Rompuye předložené Evropské radě se umořovací fond nedostal.

Idea umořovacího fondu jako nástroje k řešení státní dluhu je v historii euroamerické civilizace spojená se jménem britského premiéra Williama Pitta mladšího. Ten založil umořovací fond již na sklonku 18. století, aby vyřešil finanční nestabilitu vyvolanou obrovským dluhem vlády Jeho Veličenstva krále Spojeného království Velké Británie a Irska (tehdy ještě nerozděleného). Velká Británie měla za sebou prohranou válku se vzbouřenými americkými osadami a zůstaly jí na krku dluhy vyvolané válečnými vládními půjčkami. William Pitt mladší zřídil umořovací fond ke splácení státního dluhu a garantoval, že do něj poplynou příjmy z určených daní. Tím se mu podařilo uklidnit držitele vládních půjček a stabilizovat státní finance.

Také vzbouřené americké osady na druhém břehu Atlantiku, dnešní USA, sáhnuly k obdobnému opatření, když potřebovaly stabilizovat svoji novou měnu (USD) a odvrátit státní bankroty členských států Unie hrozící kvůli obrovským válečným dluhům na americké straně. Alexandr Hamilton, státní sekretář pro finance („ministr“) prezidenta George Washingtona, prosadil, aby vláda USA převzala všechny válečné dluhy jednotlivých států Unie. Hamilton pochopil, že důvěryhodnost státního dluhu spočívá na skutečnosti, že stát jako dlužník smí emitovat peníze. Protože po vzniku americké měnové unie, tj. po zavedení dolaru, členské státy americké Unie již samy nemohly vydávat vlastní měnu, jejich vládní dluhy z války za společnou věc musela logicky převzít federální vláda USA.

Nyní se eurozóna nachází v obdobné situaci. Členské státy se dusí pod břemenem obrovských dluhů, ale přišly o nejvyšší dlužnickou důvěryhodnost, protože již samy nemohou emitovat peníze. Dosavadní kroky Evropské unie k řešení dluhové krize svých členských států, především sjednání Fiscal Compact, krizi nevyřešily, ale jenom odložily. Eurozónu zachránila v nouzi nejvyšší Evropská centrální banka. Nakupování dluhopisů předlužených členských států Evropskou centrální bankou však není vhodné řešení pro další kolo krize, které může přijít prakticky kdykoli. Vykupování dluhopisů členských států Evropskou centrální bankou je výslovně zakázáno ve Smlouvě o fungování Evropské unie (v novinářském žargonu „lisabonská smlouva“).

Fiscal Compact neřeší dlouhodobou příčinu krize. Tou je skutečnost, že vlády členských států konstruovaly ve Smlouvě o fungování Evropské unie eurozónu v rozporu s osvědčenými principy evropské integrace, jak je formuloval před více než půl stoletím Jean Monnet. Jaké to jsou principy? O tom, v jakých věcech chtějí postupovat společně a podle jakých pravidel, rozhodují vlády členských států. Jakmile se však dohodnou, musí být společná záležitost řízena (podle pravidel sjednaných vládami) autoritou nezávislou na vládách. Dlužnická krize v eurozóně vznikla právě proto, že vlády členských států samy rozhodovaly, kdo a jak má nebo nemá dodržovat dohodnutá pravidla fungování eurozóny, především proslulý Pakt stability a růstu. Těžko lze očekávat, že s pravidly obsaženými ve Fiscal Compact budou vlády zacházet jinak, tedy že je nebudou porušovat, kdykoli se jim to bude hodit.

Umořovací fond řízený autoritou nezávislou na vládách členských států představuje nástroj, s jehož pomocí by eurozóna fungovala podle dohodnutých pravidel. Zároveň může nabídnout státům za jeho přijetí velmi lákavou odměnu – umořovací fond by mohl převzít státní dluhy, mohl by oddlužit všechny členské státy Evropské unie, které se k němu připojí, tedy nejen členské státy eurozóny. Věc by se tedy týkala i České republiky.

Autor: Petr Jantač | pondělí 12.5.2014 11:50 | karma článku: 9.30 | přečteno: 306x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 27.15 | Přečteno: 398 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 25.13 | Přečteno: 1135 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 15.97 | Přečteno: 433 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 15.01 | Přečteno: 257 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.96 | Přečteno: 676 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 480
Právník, předseda politické strany evropani.cz, kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...